Proč hledáme brýle, které máme na nose?

Každému z nás se to občas stane. Horečně hledáme brýle a pak zjistíme, že je máme na očích. Jdeme telefonovat, a při rozhovoru nervózně přehrabujeme tašku, protože „nemůžeme najít mobil“. Nebo odložíme peněženku a objevíme ji po chvíli v mrazáku mezi hráškem a zmrzlinou. A kdo má děti, možná zažil situaci, kdy je hledal na procházce po okolí – a přitom mu drobeček spokojeně seděl za krkem. 

Takové momenty nám mohou připadat komické nebo i trochu znepokojivé. Ve skutečnosti ale jde o běžné projevy fungování naší paměti a pozornosti.

Mozek je úžasný orgán, který dokáže zpracovávat ohromné množství informací současně. Abychom se v nich neutopili, vytváří různé „zkratky“:

• Automatické činnosti – Spoustu úkonů děláme tzv. na autopilota. Když jezdíte do práce pořád stejnou cestou, možná se vám stalo, že jste se přistihli, jak přemýšlíte úplně o něčem jiném – a přitom už parkujete. Stejně tak ukládání klíčů, peněženky nebo nasazování brýlí se může stát tak rutinním, že si detail už vůbec nezapamatujeme.

• Rozdělená pozornost – Pokud se soustředíme na dvě věci naráz, jedna z nich obvykle „odnese“ méně pozornosti. Proto se stane, že s někým telefonujeme, přitom hledáme mobil, protože mozek registruje hlavně konverzaci, ne fakt, že už mobil držíme u ucha.

• Filtrace nepotřebného – Mozek dokáže ignorovat to, co považuje za samozřejmé. Brýle na nose proto po chvíli přestáváme vnímat – a pak je hledáme, i když je máme doslova před očima.

Další typické příklady, které známe všichni

• Hledáme pero nebo tužku, které už máme v ruce.

• Otevřeme lednici nebo skříň a zapomeneme, pro co jsme tam vlastně šli.

• Vložíme hrnek do mikrovlnky, ale zapomeneme zmáčknout tlačítko – a divíme se, proč je káva stále studená.

• Zvoní telefon a my místo toho, abychom hovor přijali, začneme hledat, odkud ten zvuk vlastně jde.

• Někdy dokonce hledáme auto na parkovišti, a přitom stojíme přímo vedle něj.

Tyto situace nejsou známkou slabé inteligence ani „šílenství“. Jsou spíše důkazem toho, že mozek je zahlcený a dělá maximum pro to, aby šetřil energii.

Co za tím stojí?

1. Stres a únava – Když jsme přetížení, děláme víc chyb a paměťové záznamy jsou povrchnější.

2. Multitasking – Čím více věcí děláme najednou, tím méně kvalitně si je mozek ukládá.

3. Rutina – Činnosti, které se neustále opakují, si mozek ukládá „zrychleně“, bez detailů.

4. Věk – S přibývajícími roky může být podobných epizod více, ale samy o sobě ještě nejsou důvodem k obavám.

Stoprocentně se podobným situacím vyhnout nedá – ale lze je omezit.

• Zpomalit – Vědomě se soustředit na to, co právě dělám.

• Mít věci na svém místě – Klíče, peněženka nebo mobil by měly mít své „parkoviště“.

• Rituály a návyky – Ukládat předměty vždy stejným způsobem.

• Cvičit mozek – Kvízy, trénink paměti, logické úkoly, hry.

• Odpočívat – Kvalitní spánek i chvilky klidu během dne dělají s pamětí zázraky.

Hledat brýle, které máme na očích, nebo mobil, se kterým právě telefonujeme, není důvod k panice. Je to malý důkaz toho, jak je náš mozek složitý a zároveň úsporný. Dělá si totiž vlastní pořádek – a někdy nás tím pobaví, někdy trochu potrápí.