I vaření a pečení je kognitivním tréninkem

Co se děje v našem mozku a těle, když připravujeme jídlo

Vaření a pečení nejsou jen každodenní rutinní činnosti nebo koníčky pro gurmány. Jsou to také velmi komplexní a bohaté formy kognitivního tréninku. V průběhu přípravy jídla se totiž aktivují různé oblasti mozku i těla, které společně vytvářejí mozaiku smyslové, motorické i emoční aktivity. Od prvního momentu, kdy vyhledáme recept, až po závěrečnou konzumaci, zapojujeme paměť, pozornost, logiku, kreativitu i smyslové vnímání.

1. Hledání receptu – rozhodování a plánování

Celý proces obvykle začíná výběrem receptu. Už tady se zapojuje rozhodovací centrum v prefrontálním kortexu, které vyhodnocuje různé možnosti podle dostupných surovin, času a náročnosti. Dochází ke kognitivnímu plánování, což je činnost běžně využívaná například při řešení úkolů nebo organizaci dne. Když listujeme kuchařkou nebo procházíme recepty na internetu, aktivujeme také vizuální kortex a paměťové systémy – třeba když si vybavujeme, jak nám jídlo chutnalo naposledy.

2. Příprava a vážení ingrediencí – přesnost a koordinace

Jakmile máme recept, začíná fáze přípravy – vybíráme suroviny, vážíme a odměřujeme. Tato fáze výrazně stimuluje motorické dovednosti, především jemnou motoriku rukou, a zároveň matematicko-logické uvažování, například když přepočítáváme množství na menší porce nebo nahrazujeme ingredience. Dochází zde ke spolupráci mezi parietálním lalokem (odpovědným za prostorovou orientaci a počty) a mozečkem, který řídí přesnost pohybů.

3. Míchání, hnětení, vaření – multisenzorická stimulace

V této fázi dochází k propojení smyslového vnímání, paměti a pohybu. Míchání, šlehání, krájení nebo hnětení těsta vyžaduje souhru mezi očima a rukama, ale i vnímání zvuků (syčení, bublání), vůní a teplot. Aktivují se oblasti mozku zodpovědné za taktilní a čichové vjemy – například insula a primární somatosenzorická kůra. Tato senzorická stimulace je velmi důležitá i v rámci terapie pro lidi s neurodegenerativními poruchami nebo po mozkové příhodě.

4. Servírování – estetika a kreativita

Servírování jídla není jen posledním krokem, je to i výraz naší kreativity a estetiky. Přemýšlíme, jak jídlo naaranžovat, jaké barvy ladí dohromady a jaký talíř vybrat. V této fázi se zapojuje pravá hemisféra mozku, která má na starost tvořivé myšlení a vnímání celku. Příprava krásného talíře jídla stimuluje centra spojená s estetickým uspokojením, podobně jako při vnímání umění.

5. Konzumace – odměna a emocionální naplnění

A pak konečně přichází to nejlepší – jídlo jíme. Aktivují se chuťové receptory, čich, zrak, ale hlavně centrum odměny v mozku – nucleus accumbens. Obzvlášť silně je aktivováno v případě, že jsme si jídlo připravili sami. Důvod? Pocity úspěchu, uspokojení a naplnění, které souvisejí s vlastnoručně dokončenou činností. Vyplavuje se dopamin a serotonin, tzv. „hormony štěstí“, které posilují naši motivaci a zlepšují náladu.

Co všechno tedy jídlo a jeho příprava stimulují?

• Kognitivní funkce: paměť, pozornost, plánování, rozhodování

• Motoriku: jemná i hrubá koordinace pohybů

• Smysly: čich, chuť, zrak, sluch, hmat

• Emoce a motivaci: pocit úspěchu, radost, uvolnění

• Sociální vazby: sdílení jídla s blízkými posiluje vztahy

Vaření a pečení jsou proto nejen každodenní nutností, ale i cestou k posílení duševní pohody, tréninku mozku a hlubšímu propojení se sebou samými. Když si navíc jídlo připravíme s péčí a láskou, naše tělo i mysl to poznají – a odmění nás dobrým pocitem, který sahá mnohem dál než jen do žaludku.